ze sbírky Srdce v Atlantidě

!!! OBSAHUJE SPOILER !!!

Ted Brautigan se přestěhuje do činžáku, v němž bydlí 11ti letý Bobby Garfield a z obou se stanou dobří přátelé, až moc dobří, k nelibosti Bobbyho matky Liz. Bobby získává Tedovi zkušenosti a nechtěně zjistí, že Ted asi nebude obyčejný člověk. Navíc po něm pátrají divní lidé a to dost zvláštním způsobem. Postupem času zjistíme, že ničemní muži ve žlutých pláštích jdou po Tedovi! Není to ovšem Temná věž, na co se příběh zaměřuje, ale Bobbyho duševní vývoj, a jeho uvědomění si, že život není zrovna fér.

Povídka je velmi provázána se sérií Temná věž,   v níž je postava Teda Brautigana zmíněna v posledních dílech, především pak v pátém díle Vlci z Cally (The Wolves in Calla), kde ho poznáme jako muže, jež se snaží zachraňovat děti se zvláštními schopnostmi, tzv. Bořitele, jež si Karmínový král nárokuje z obyčejného světa a staví je do negativní role bouračů vesmíru.

Jeden z násilníků, který zmlátil Carol, má shodné příjmení jako postavy z pátého dílu Temné věže,  a to Molly and Eamon Doolinovi.

"Ničemní muži" se objevují rovněž v povídce Ur  ze sbírky Bazar zlých snů  (The Bazaar of Bad Dreams).

Podle povídky byl natočen vcelku zdařilý  film s Anthony Hopkinsem (Ted Brautigan) v hlavní roli, i když s poněkud mírnějším, nostalgičtějším koncem, pod jménem celé knihy, Srdce v Atlantidě.

Povídka je rovněž součástí netradiční sbírky Stephen King jde do kina  (Stephen King Goes to the Movies).

Povídka byla v r. 1999 nominována na cenu Horror Writers Association - Bram Stoker Award  (kat. Novel).

Ze všech čtyř povídek ta nejlepší. Delší, skoro jak malá novelka, skvělý rozbor dětské duše. Drsné a kruté vstupy ničemných mužů, jež hledají Teda Brautigana jako hledání voříška, jehož mají rádi, mrazí v zádech a zvlášť pro ty, kteří znají Temnou věž  je napojení na prastarý příběh o to víc stěžejní. I zde King boří šťastné konce a nenechá vás si myslet, že dobro zvítězí nad zlem. Snad až obálka plná okvětních lístků rudé růže vám dá naději, že něco se přece podaří, ale smutek z povídky vás už neopustí.

"No," řekl Bobby, když složil noviny a začal vstávat, "myslím, že se projdu kolem bloku a uvidím, co uvidím." Nechtěl to říct naplno, ale chtěl, aby Ted věděl, že se stále dívá po ničemných mužích ve žlutých kabátech.
Ted také vstal a přistoupil k němu. Bobby zesmutněl, když si všiml strachu v Tedově obličeji. Nechtěl, aby Ted věřil v ničemné muže tak moc, nechtěl, aby byl Ted moc velký blázen. "Vrať se před setměním, Bobby. Nikdy bych si neodpustil, kdyby se ti něco stalo."
"Dám si pozor. A vrátím se dávno předtím, než bude tma."

VIDĚLI JSTE BRAUTIGANA? Je to STARÝ VOŘÍŠEK, ale MÁME HO RÁDI!

"Nemluv," řekl Ted. "Budeš v pořádku."
Vzal ji od Bobbyho, jak jemně to šlo, ale nezabránili tomu, aby se jí levá paže trochu zavrtěla. Dvojité rameno se pod bílou halenou pohnulo. Carol zasténala, pak se rozplakala. Z pravé nosní dírky jí začala znovu téct krev, na kůži se objevila jediná zářivě červená kapka. Bobbymu se na okamžik vybavil záblesk snu z předchozí noci: to oko. To červené oko.