!!! OBSAHUJE SPOILER !!!

Příběh chlapce Craiga a jeho prvního telefonu. První iPhone v dřevních dobách. Jak jednoduché k použití skvělé duchařské povídky. Craig, který jako malý předčítá starému pánovi Harringtonovi a tím si zlehka přivydělává na kapesné. Pan Harrington je velmi bohatý muž a i když už je starý, v důchodu si užívá tak málo, i když má tak moc, Craig si ho váží. Pan Harrington je přímý, nesmlouvavý a přesto spravedlivý. A Craig je u něj vlastně rád. Časem jeho brigáda přejde v zajímavé strávené odpoledne a když Craig obdrží svůj první iPhone, musí s ním pana Harringtona seznámit. Ten je pravým opakem Craiga co se týče technologií a má rád své noviny a ticho. 

Craig roste, technika se vyvíjí a starý iPhone stává zastaralým pro Craigovi potřeby. A snad z úcty k p. Harringtonovi mu Craig iPhone, jeho dárek, chce vrátit. Starý muž to odmítá, a nechce tuhle vymoženost vůbec přijmout, ale pak ho zaujme funkce, kterou mu Craig ukáže a p. Harrington telefonu propadne. Ještě lépe tak dokáže ovládat svět penez, kterému tak rozumí a je nad míru spokojený. Zajímavé je, že i Craig tímto aktem něco získá. V p. Harringtonovi najde svého mentora, který mu svými názory nevědomky (a možná vědomě) radí, jak nakládat se svým životem, s nepoctivými a zlými lidmi, jak proplout k úspěchu a neztratit tvář. Craig tak nevědomky (a možná vědomě) bere rady starého pána ke svému srdci a skutečně mu to pomůže být dobrým. 

Když p. Harrington zemře, Craig je smutný. Připadá mu, že ztratil něco výjimečného. Dostane však hned několik darů, kterého by ho ani ve snu nenapadly. Starý pán Craigovi odkáže prostředky na studium, takže Craig získá možnost naplnit vizi starého pána. Získá zpět svůj starý iPhone, který mu p. Harrington vrátil. Ale tenhle dar se teprve ukáže jako dar, který Craigovi změní navždy život. Craig ho nedokáže mít u sebe a v nestřežené chvíli ho vloží na pohřbu do otevřené rakve p. Harringtonovi zpět do saka. 

Craigovi se stýská a občas na starý telefon zavolá, prot'tože si prostě ve slabé chvilce potřebuje poslechnout hlas starého pána a jeho neopakovatelnou hlášku hlasové schránky. Craig k telefonátu sáhne, když je mu opravdu zle a jednou si i nahlas postěžuje. Jednou prostě na ten telefon zavolá a po oné hlášce nahraje do schránky vzkaz. Ani neví, proč to udělal, ale stane se. 

Na druhý den je zpočátku nevyřešitelný problém již minulostí. Craig nevěří vlastním smyslům, že se to stalo. Zamrazí ho, když si uvědomí, co se stalo. Poslechne si starý iPhone, ale ve schránce žádný vzkaz není. Jak je to možné. Přesto Craig na tento zážitek nezapomene. Už nikdy. Použije telefon pak už je několikrát v životě, když se dostane do tak svízelné situace jako tehdy, a neví, jak z ní ven. 

Craig nerozumí tomu, jak je to možné, vždyť telefon už musí být dávno vybitý, už by snad ani nemohl být spustitelný, a přesto se hláška schránky vždy ozve. Craig si představuje, jak iPhone vyzvání na hřbitově, i když ví, že je to nesmysl. Má tak v ruce nástroj, jež mu pomůže překročit hranici dospělosti a vypořádat se s nepřítelem, na něhož nestačí. Craig tohoto daru nikdy vědomě nezneužil a použil ho opravdu sporadicky. 

V dospělosti pak už věděl, jak se poprat se životem a tušil, že tenhle okamžit jednou nadejde. Že jednou dar p. Harringtona vrátí jeho majiteli. Jednou telefonní číslo smaže a starý nakřáplý hlas ze schránky se tak stane minulostí, jež nepůjde vrátit. 

Duchařská historka, v níž krev neteče, ale spíše tuhne, je výborně napsaná a čtivá, tak jako vždy. King tohle umí. Nápad, spád, zvraty. Takle psal starý dobrý King. Jen je povídka poněkud méně "hororová", autor buď nechtěl, či nemohl, být správný drsný a trochu popustit rozproudění krve svých obětí. Je to škoda. Potenciál by byl a trochu krváků by tomu neuškodilo. Ale od toho tu asi máme severské detektivky a u Kinga se budeme muset smířit s věkem a korektní dobou, obzvláště v Americe.