!! OBSAHUJE SPOILER !!

Krátká novelka začíná lednem, jak jinak, kdy v Tarker´s Mills, malém městečku kdesi v Maine, zuří obvyklá zimní sněhová vánice. Ajznboňák Arnie Wstrum, vysoký hubený mladík, uvízl v boudě u kolejí, zamrzlou drezínu před za dveřmi. Uvnitř sice není teplo, ale lepší než venku, Škrábání na dveře ho vyruší z přemýšlení, jenže když přejde ve vrčení, Arnie znejistí. Bližní asi nepotřebuje pomoct. Než stačí zareagovat a dveře zablokovat, to vrčící cosi vtrhne dovnitř a Arnie ještě stihne zaregistrovat obludu připomínající obrovského vlka. A ten vlk má hlad. Pak už ucítí jen bolest, a tmu.
Únorem prosviští ledová zima až ke svátku svatého Valentýna a k oknu staré panny Stelly Randoplhové. Stále čeká na svou lásku, která nikdy nepřišla. Její krejčovství krachuje, ale ona cítí, že tentokrát ta láska přijde. Přišla, byla obrovská, chlupatá a bolestivá. I láska bolí.
V březnu se začalo trošku oteplovat, ale zima ještě naposledy udeřila na rozloučenou. Všichni radši byli doma. Jen nad ránem nalezený tulák ve zmrzlé louži vlastní krve to nějak nestihl.
Duben konečně přivítal jaro, louky se zazelenaly a čerstvý vítr roznášel hřejivé ostýchavé sluneční paprsky všude po okolí. Kluci vyrazili pouštět draky na místní kopce a hra je natolik strhla, že zapomněli hlídat čas. Především pak Brady Kincaid se svým novým kondorem. Byla už skoro tma a velký, tentokrát žlutý, měsíc se vyhoupl nad vrcholky stromů. Brady utíkal, stahoval draka, ale bylo pozdě.... Nalezené tělo bylo tentokrát v opravdu děsivém stavu.
Květen byl zlomový měsíc v životě reverena Lestera Lowela. Obyvatelé už o vlkodlakovi mluví na každém rohu, on se snaží tomu nevěřit a hledat realističtější výklad. Ti méně věřící za brutálními útoky vidí nějakého silného zabijáka. A reverend má kostel opět nacpaný k prasknutí (což dříve zas tak často nebývalo) a zdá se mu noc před kázáním o Návratné neděli ("květná" neděle otevírající velikonoční svatý týden, den před židovskými svátky, kdy se Ježíš vrátil k lidem do Jeruzaléma, aby oslavil s nimi svůj návrat, pozn. red.) o vlkodlacích. Všichni byli vlkodlaky, nakonec i on. Ráno se probudí zbrocený do dalšího nedělního rána, aby před dveřmi fary našel mrtvého zohaveného Clydea Corlisse, správce farnosti.
Červen je první opravdu teplý měsíc a lidé jsou rádi venku ve večerních hodinách, tráví čas popíjením v různých barech či kavárnách. V Tarker´s Millsu je jedna jediná kavárna a v době úplňku je prázdná. Pochopitelně. Její majitel, Alfie Knopfler, hřmotný potetovaný chlap, uvažuje, že zavře dřív a dá si někde jinde pivko. Přesto jeden zákazník přijde. Nevídá ho tu často, a když už, tak po ránu na snídani. Objedná si a sotva se Alfie otočí, uvidí v odrazu chromovaného kávovaru jeho proměnu. Alfie s hrůzou sleduje pitvoření zákazníkovi tváře, rostoucí postavu a než stačí zdrhnout, proměna je dokonána a stvůra mu skočí na záda. Bolest je strašná. A pak znovu.
Červenec je očekávaným měsícem spousty dětí, protože na Díkuvzdání mohou sledovat skvělý ohňostroj. Bohužel v Tarker´s Millsu ze zřejmých důvodů je tato podívaná zrušená. Velmi zklamaný Marty Coslaw, chlapec na invalidním vozíku, který se fakt těšil. Ale jeho skvělý strýc Al mu tajně propašoval krabici domácích odpalovaček a poradil Martymu, jak si udělat svůj vlastní tichý ohňostroj. Marty čekal, až všichni usnou a vyjel s vozíkem ven. Dočkal se. Světla se rozbalovala na tmavé obloze jako nádherné květy, s nimi však přišel i hlavový vlkodlak. Cítil svou bezmocnou oběť. Zrovna když se nad Martym shýbal, abyho zardousil, vystřelil mu Marty přímo do obličeje největší bombu ohňostrojové krabice a sledoval. Obluda zařvala šílenou bolestí a utekla. Marty přežil a byl za odměnu poslán na prázdniny k tetě a strýci. Aby si pro něj vlkodlak nepřišel znovu.
V sprnu strážní Neary, bývalá školní hvězda v americkém fotbalu (dostatečně velká, hezká a přiměřeně tupá), se rozčiluje nad postupem státní policie, která ho ani nenechala chlapce vyslechnout. Ve svém bohabojném prohlašování docela zapomněl na větičku o vystřeleném oku a ani pohled na chlapíka s páskou přes oko, kterou ale dosud nosit nemusel, ho neprobrala do vědomí. Rozhodl se zapojit policejní psychologii a najít zabijáka sám. Vlkodlak mu vlezl až pod nos, i do něj. Tolik k policejní práci.
V září léto pádilo pryč a začaly první chladnější noci. Úplněk přišel jako každý měsíc a vlkodlak měl na kontě 8 obětí. Marty přežil, jak si určitě pamatujete. A i tento měsíc nepadl za oběť žádný člověk. Zato devět prasat Elmera Zinnemana ano. Do jednoho. Tehdy se Elmer a jeho bratr Pete rozhodli udělat na stvůru hon, v listopadu, až budou holé stromy a padat sníh. Jedna oběť tu přeci jen byla, ale ne jeho. Dona Lee skončila v nemocnici po láskyplné péči svého manžela Milta Sturmfullera, v jehož milém manželství spočívala tiše už 12 let. Bolelo to.
V říjnu obdržel reverend Lowe první anonym. Dopis, který ho usvědčoval z toho, že je vlkodlak. Reverend si to uvědomoval stále víc. Modřiny a škrábance, které nebolely, roztrhané oblečení, od krve, vystřelené oko, nebolelo. Ten neklid před úplňkem, to nádherné období po něm. Ale ten dopis mu nedělal dobře. Ani si nevšiml, že se s pisatelem setkal a dokonce mu dal sladkou tyčinku. Tehdy ještě nevěděl. Tentokrát zůstal o hladu.
V listopadu začala zima, ostrý vítr roznášel poslední listí ze stromů a první vločky po cestách. Reverend Lowe už měl čtyři dopisy a byly čím dál více adresnější. Neměl z toho radost. Ale byl chytrý. Čekal. Hon obyvatel městečka začínal ve večerních hodinách a Lester Lowe se jen tiše pousmál. Kdo by podezíral sluhu božího. Vzal si své malé nenápadné auto a vyrazil do Portlandu. Do motelu. Do stejného motelu, kde si zamluvil pod záminkou obchodního jednání svůj pokoj také násilník Milt Sturmfuller, aby tu klátil milenku. Když šel pro lahev bourbonu do auta, už se nevrátil. Bůh existuje, pomyslel si reverend a mocným máchnutím urazil magorovi hlavu. Donna Lee byla svobodná.
Poslední měsíc v roce, poslední měsíc v životě Lestera Lowea, který se neprosil nikoho, aby se stal vlkodlakem. Nikdo ho nekousl, neproklel, ale prostě se to stalo. A už znal pisatele dopisů, ten malý kluk Marty. Začal si vzpomínat. Zabije ho. Na Silvestra, poslední úplněk v roce. Jenže Marty to čekal a připravil se na něj. Zavolal strýci Alovi a vše mu řekl. I přes protesty Martyho matky strýček dorazil na Silvestra k nim a přivezl (samozřejmě, že tajně) revolver a 2 stříbné kulky. Oba spolu čekali na půlnoc. Dočkali se. Oknem vyrazil obrovský vlkodlad a Al jen nevěřícně zíral. Tak trochu Martymu nevěřil, jen trochu, ale teď už ano. A Marty, docela v klidu, zvedl bouchačku a vystřelil. A znovu. Paradoxně se zase trefil do oka, toho druhého. Na zemi zůstal ležet mrtvý zabiják, pomalu se proměňující v nahého reverenda Lowea. Al objal chlapce a byl rád, že má takového synovce.
Kruh se uzavřel.